Na západním
sklonu Vaucluse leží malé a ospalé městečko Lagnes, které z vršku chránil od
13. století hrad. Na nádvoří má prý románskou kapli, jenže jako mnoho dalších
hradů v Provence je to propriété privée.
Když byla
horní vrata s mostem přes příkop zavřená, prošli jsme průchodem městského
opevnění do městečka. Ale i dolní brána se tvářila nepřístupně. Snad aspoň o
prázdninách pustí pár turistů dovnitř.
Zatímco jsme
relaxovali na náměstíčku s kašnou, projela kolem sotva tři auta. Prostě
poledne v ospalém městečku.
Možná tu
ospalost způsobovala roční a denní doba, protože jinak jsou, zdá se, místní
obyvatelé rozpustilí a kreativní. V domku pod hradem bydlí jakýsi sběratel
starého železa a budovatel minibories.
Kreativitou
oplývá i jeho kočka. Naše se takhle rozvaluje jenom v bezpečí domova. J
O uličku výš
sedí na lavičce dva manekýni. Samozřejmě jsem se k těm strašákům musela
posadit a zapózovat. Prý svůj k svému.
Když
kreativita, tak i při parkování, že? Inu, vinařský kraj.
Každý
návštěvník Provence musí podle bedekrů navštívit město L´Isle sur la Sorgue.
Třikrát jsme se mu vyhnuli, jen jsme jím proskákali při odpoledních dopravních
špičkách, ale když musíš, tak musíš, jednou to přijít muselo.
Obyvatelé L'Isle
sur la Sorgue se kdysi živili pěstováním langust a výrobou hedvábí a ručního
papíru. Při jejich zhotovování jim pomáhala mlýnská kola, jichž se ve městě do
dnešních dob dochovalo třináct.
Středem
historického jádra města protéká několik kanálů a ramen říčky Sorgue.
Dnes město
s téměř dvaceti tisíci obyvatel z velké části žije
z turistického ruchu. Je tu spousta krámků se suvenýry a uměleckými
předměty.
Umělcům se
v Provence daří. Kromě v současné době asi nejslavnější provensálské
Češky Lenky Civade zde žijí i další doma méně známí výtvarníci.
Čím se však
město nejvíc proslavilo, je veteš. Působí tu asi 300 starožitníků a o
Velikonocích a v půli srpna se zde pořádají velké starožitnické trhy,
které jsou třetím nejvýznamnějším tržištěm s antikvitami v Evropě.
Staré město
obtékají ramena řeky Sorgue. Nábřeží lemují zahrádky restaurací
s plátěnými markýzami, ověšené květinami a historickými mlýnskými koly.
Nejslavnější
dům v L´Isle je nejkýčovitější. Jedná se o budovu na jednom z ostrovů,
v níž sídlí banka Caisse d'Epargne, vystavěná v romantickém
toskánském slohu. Nejen, že je nejfotografovanější, ale proslavil je i Peter
Mayle v knížce Hôtel Pastis.
Na
parkovišti jsme se přesvědčili, že Provensálci milují fialovou nejen na
levanduli J.
Město
Caumont sur Durance bylo osídleno už v pravěku. V neolitu leželo na
některém z okolních návrší oppidum Bonpas, po němž se jmenuje zdejší
kartouza a vinařství. Naším cílem ale tentokrát nebylo staré město, nýbrž
dvanáctihektarová plocha vedle hřbitova a románského kostelíku.
V roce
1998 tu archeologové při vykopávkách objevili zbytky starověké zahrady
v místě, kde stávala římská usedlost obydlená od prvního století před
naším letopočtem, kdy v ní sídlil vysoce postavený římský státní
úředník, do století šestého, kdy si jejího komfortu užíval burgundský šlechtic.
K vile patřila rozsáhlá zahrada s unikátním bazénem.
Bazén je 65
m dlouhý, 3,4 m široký, asi 1,5 m hluboký a vydlážděný pětapadesáti tisíci
keramických dlaždiček poskládaných do parketového vzoru. Pokud jsem to
z francouzského letáčku dobře pochopila, dochovaly se všechny, ač už
nejsou barevně glazované jako v dobách své slávy.
V 19.
století se tu našly zbytky stěn, spousta antických střepů a bezhlavá socha
bohyně. Okrasná zahrada vily byla totiž
obklopená tři metry vysokou zdí z nakoso stavěných kamenů, jejíž rovnou
linii na západní straně porušovalo několik exeder, půlkruhových výklenků
zdobených sochami a obkroužených kamennými sedátky. Prostě luxus v Galii
jedinečný.
Zrekonstruovaná
zahrada je rozdělená na osm částí věnovaných antickým božstvům. Jupiterovu část
stíní duby, Apollónovu zdobí vavříny, Ceres charakterizují ořechy a obilí,
Bakchovu pergolu ovíjí různé odrůdy révy, Minerva asi měla ráda olivy, Pomona
ovocné stromy a Diana svatolinu. Jen bohyně Flóra přišla zkrátka, protože na
konci června je zahrádka osázená narcisy a krokusy smutně prázdná. Schválně,
poznáte, kterým zahrádkám která fotka patří?
Žádné komentáře:
Okomentovat