pondělí 11. června 2012

Příliš dlouhý tvít

Ve všech bedekrech o jižní Francii se dočtete, že Marseille je multikulturní město. Moc jsem si jí sice neužila, ale za tři hodiny, které jsem tam strávila, jsem od domorodých potomků římské říše ani od importovaných Afričanů neslyšela slovo jinak než francouzsky. S výjimkou přístavního mola, odkud odplouvají turisté na ostrov d´If a na Frioulské ostrovy, ale i tam byli většinou Francouzi.
Zatímco když u Viktorky nastoupíte do devítky a vystoupíte na Ohradě, za sotva deset minut jízdy uslyšíte leccos. Migrující majitelé maličkých obchodů na Seifertce švadroní vietnamsky a čínsky. Studenti se většinou dorozumívají angličtinou na různých výukových stupních. Načančané dívenky s blýskavými tričky a předlouhými drápy hovoří rusky. Drsní hoši v montérkách halekají do mobilů ukrajinsky. Chrochtající Holanďani, vojensky úderní Němci a hlasitě drmolící a gestikulující Italové a Španělé vám podrážejí nohy kufry na kolečkách. A dnes mi na nohu šlápl jeden zmatený Polák. Češtinu abyste pohledali.
Kdo tvrdí, že vzorem multikulturnosti je Marseille? Žižkov je to!