úterý 4. září 2012

Jak nežádat o zaměstnání

Jednou za čas jsme v naší firmě nuceni hledat nové síly na uvolněné pozice. Došlá cévéčka mě často pobaví. Vzpomínám, jak mi před lety vyrazil dech životopis přehnanou skromností nezatížené čerstvé absolventky obchodní akademie, jež bezelstně prozradila své zájmy kino, hudba, diskotéky, kosmetika, nakupovaní. Zatímco její vrstevníci ve své praxi uváděli jakékoli krátkodobé brigády, které svědčily přinejmenším o tom, že mají poměrně kladný vztah k práci, tato dívenka měla kromě školní docházky naprosto čistý štít. Zato do CV neváhala uvést, že se s námi není ochotna bavit v případě, že jí nenabídneme vyšší mzdu, než měli naši zaměstnanci po patnáctileté praxi.
Situace se opakuje. Minulý týden mi přistálo v mailu podobně naivní cévéčko. Napadlo mě, že jedním z důvodů, proč si středoškoláci nemohou najít práci, je i to, že se o ni neumí ucházet. Řekla bych, že ucházení se o zaměstnání a psaní životopisu by se mělo vyučovat v posledním ročníku střední školy jako povinný předmět, nebo by školy měly do vyučování aspoň zařadit přednášku nějakého personalisty.
Vím, že věrní čtenáři mého blogu už mají podobné starosti a zkušenosti většinou za sebou, ale pro případ, že sem omylem zabloudí někdo mladý a nepoučený, dovolím si uvést tři základní rady, které se mi vybavily při čtení mailu uchazečky o práci z minulého týdne, tedy určené především dívkám. 

Takže holky, až se budete ucházet o práci:
  1. Ať vás ani nenapadne uvádět mailovou adresu, kterou jste používaly v průběhu svých bezstarostných středoškolských studií. Nejen že rozverné a infantilní adresy typu berunka-janinka@seznam.cz, kaaaaajulka@centrum.cz, kocickaevisek@email.cz a podobně nepůsobí příliš seriózně, ale pokud se při jejich zadání do prohledávače personalista na různých libimseti.cz, lide.cz atd. dočte, že jste atraktivní štíhlá a inteligentní blondýna, jejímž životním cílem je sbalit bohatého chlapa, nejlépe fotbalistu, kladné body vám to ve výběrovém řízení nepřidá. A může být ještě hůř, pokud si díky vaší profláknuté adrese budoucí potenciální zaměstnavatel vygooglí, že (ačkoli v mailu píšete, že jste ideální na pozici firemního ekonoma) jste se před pár lety v mladické nerozvážnosti snažily získat peníze zaplacením vysoké nevratné zálohy podvodné finanční agentuře, a teď po všech internetových poradnách sháníte radu, jak ji dostat zpět. Chybami se člověk učí, ale vy na sebe potenciálnímu zaměstnavateli  zbytečně nepráskejte, že jste bulíci, a založte si nový mail – není to přece tak těžké.
  2. Se vzorem cévéčka, jenž jste si stáhli z internetu, pracujte kreativně. Pokud jsou v něm pod sebou uvedené kolonky:  POZICE, ZAMĚSTNAVTEL, OD-DO, NÁPLŇ PRÁCE, nepište všech pět pozic, následně zaměstnavatelů, atd. do stejných řádek. Pokuste se chaos, který máte ve své minulosti, logicky uspořádat třeba do přehledné tabulky, když údajně perfektně ovládáte excel.
  3. A moc vás prosím, k CV nepřikládejte profilovou fotku z facebooku nebo jakékoli jiné sociální sítě. Foto, jehož třetinu zabírá dobře zaostřená záclona, a další dvě třetiny rozmazaná a utrápená část vašeho zoufalého já, není ideální. Vím, že na pasovkách vypadáme všichni, jako by nás právě propustili z nápravného zařízení, ale snesitelná by byla i ostrá soukromá fotka, jež zabírá celý váš obličej. 

P.S. Jméno, údaje i fotka byly modifikovány, doufám, že k nepoznání. Jinak všechno sedí.