Věříte na minulé životy? Já teda ne. I když…
Nikdy jsem si neuměla představit, že bych žila jinde než v důlku, jenž uprostřed kontinentu vykroužil nějaký obr, aby si zahrál kuličky. Hrudky země vynesené jeho patou na okraj jamky hrdě nazýváme Krkonoše, Krušné hory, Šumava… Téměř uprostřed ďolíku se pod kopečkem mezi sady a poli choulí chalupa, kterou tak miluji, mám tu přátele, rodinu, své zázemí. I když jsem se narodila daleko odtud, patřím právě sem.
Tohle dlouholeté skálopevné přesvědčení nahlodala má první návštěva Provence. A druhá ještě víc. Když jsem před dvěma lety Provence opouštěla, někde u Orange se mi zastavil tep, srdce se mi rozpadlo vedví a polovina odletěla kamsi na jihovýchod k Luberonu, tam, kam nejspíš patří, domů.
Tehdy nebyl čas, ale bylo jasné že se pro ni musím vrátit.
Žádné komentáře:
Okomentovat