pátek 28. června 2013

Návrat do Provence

Vrátit se pro to, co jsem nechala pod Mont Ventoux, se mi podařilo až po dvou letech. Na sluncem prozářený kraj, městečka malebně rozesetá na úbočích kopců, lány vlčích máků a záhony rozkvetlých kosatců jsem se těšila jak malá už od února, kdy jsem objednala pronájem domku na jižním úpatí Malého Luberonu, kousek od řeky Durance. Srpnovou a červnovou Provence jsme už zažili, v červenci je všude spousta turistů a v září z pracovních důvodů jet nemůžu. Vybrala jsem tedy květen, a jako zajištění krásného a teplého počasí konec měsíce.
Kdo tehdy mohl tušit, že zima bude v Evropě tak dlouhá? Pod vlivem dlouhodobé předpovědi jsem ve čtvrtek před odjezdem přikoupila pár triček s dlouhým rukávem. Nové šortky jsem sice přibalila také, ale, jak se ukázalo, zbytečně. Nicméně jsme si polepšili. Zatímco z domova chodily zprávy o nepřetržitém dešti, nám propršel jen jeden den. Zato nás potkalo nečekané štěstí setkat se s klimatickým jevem zvaným mistral. 
Mistral je prudký, suchý a studený vítr vanoucí od severu a sílící v údolích řek Rhôna a Durance. V Provence fouká zhruba 130 dní v roce a jeho rychlost se pohybuje v rozmezí mezi třiceti a sto dvaceti kilometry v hodině. Je to vítr převážně denní, v noci většinou utichá (pro život k nezaplacení) a trvá od několika dní po více než týden, což jsme měli možnost poznat na vlastní kůži. Provensálci rozeznávají černý mistral, který přináší mraky a déšť, a bílý mistral, jenž naopak mraky rozhání a může za nezvykle čisté provensálské nebe, průzračný vzduch a jasné světlo tolik obdivované malíři. Měli jsme tu čest poznat zblízka oba. 
www.santons-escoffier.com
Kvůli mistralu nemají tradiční provensálské domy žádná okna na severní straně, provensálské zvonice mají místo střech jen tepané ozdobné konstrukce a každý provensálský betlém musí obsahovat figurku pastýře v rozevláté peleríně, který si přidržuje širák a s holí v ruce si namáhavě razí cestu proti prudkému větru. Kvůli mistralu zůstaly šortky, letní šaty a trička s krátkým rukávem na dně kufru a doma jsem je vyložila ve stejné podobě, v jaké jsem je sbalila.

7 komentářů:

  1. Nikdy jsem tam nebyla, ale tajně sním...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak zrovna Vám bych to, milá Amelie, moc přála a jestli je nějaký pořadník, klidně Vám své místo přenechám. Kdo jiný by si cestu snů zasloužil, když ne Vy. :-)

      Vymazat
  2. Drahá Oli..Díky za krásný článek..Po těchto krajích toužím a o mistralu jsem vůbec netušila..děkuji za zprávy z cest:-)
    Krásné dny i celé prázdniny..
    Brigit

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Birgi, myslela jsem, že jste tam nedávno byla. Já bych se tam mohla vracet pořád a když vidím, co se tady kolem nás děje, nejraději bych se tam odstahovala natrvalo. :-)

      Vymazat
    2. Oli byla jsem před rokem na jihu..Provence je dozajista jiná,ale nádherné je to tam všude a naprosto s Vámi souhlasím,že bych tam dokázala žít..určitě to bude místo mých návratů..Krásné dny..Bi

      Vymazat
  3. Milá Oli děkuji za nádherný příspěvek,snad jednou se tam podívám...přála bych si to.
    Krásné léto
    Věra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Věro, za pochvalu. Moc bych návštěvu Provence přála každému, kdo o to stojí. Je to velmi inspirující kraj a jedna návštěva nestačí ;-)

      Vymazat