neděle 7. prosince 2014

Svatá Barbora a betlém v Provence

Mám ráda advent a Vánoce. Vy, kdo mě čtete, víte, že jsem také milovnicí Provence. Mým snem je tyhle dvě radosti spojit a poznat Provence pocukrovanou sněhem, pozlacenou svátečními světly, provoněnou skořicí a hřebíčkem…
Protože na twitteru sleduji několik provensálských turistických účtů, navedly mě na článek o tom, jak se v Provence slaví advent a Vánoce. Samozřejmě mají Provensálci své vlastní zvyky, ale překvapilo mě, kolik tradic máme společných. Pokud to mé čtenáře zajímá, shrnu tu, co jsem se dozvěděla.
Vánoční svátky trvají v Provence od svaté Barbory do Tří králů. Během 40 dní se dodržují jak pohanské, tak křesťanské tradice. 
Na rozdíl od nás sejí Provensálci do několika misek obilí nebo čočku na den svaté Barbory. Pokud zrna dobře vyklíčí a do 25. prosince vyrostou, věští to dobrou úrodu. Pokud zplesniví a nevzejdou, znamená to, že bude neúrodný rok. Nejhezčí miska s osením má své místo na vánočním stole, ostatní se schovají do betléma mezi skály a stromy.

Na Barboru Provensálci také staví betlémy, zatím bez Ježíška, jehož figurku přidávají až na Štědrý den po návratu z půlnoční mše. 
Říká se, že autorem prvního betléma byl František z Assisi, jehož matka pocházela z Tarasconu. V roce 1223 zinscenoval u svého známého živý výjev narození Ježíše. První betlémy se ovšem začaly objevovat až v 16. století, kdy byly stavěny v adventní době v kostelech.
Stejně jako Velká francouzská revoluce, ani osvícení panovníci církvím příliš nepřáli, a tak ve Francii byla zavřena spousta kostelů a zakázány půlnoční mše revolucionáři. U nás se stejně zachoval císař Josef II. Protože prostému lidu scény narození Ježíška chyběly, rozšířily se v té době malé domácí betlémy a jesličky nesměly chybět v žádné rodině. 
Provensálské betlémy se dědí po celé generace a je zvykem každý rok do nich přidávat jednu figurku. Betlémy, jak už jsem psala, se sestavují 4. prosince, na Štědrý den se do nich přidává figurka Ježíška a na Tři krále postavičky orientálních mudrců. Betlémy se uklízejí až na Hromnice, tedy 2. února.
Scéna narození Ježíška představuje idylický život provensálského venkova v první polovině 19. století s jeho vesničkami, kostelíky, borie, větrnými mlýny, chlebovými pecemi, můstky… Každá postava má v betlémě své místo.

Jestli mi to čas dovolí, příště se budu jednotlivým figurkám věnovat.

3 komentáře:

  1. Dobrý večer, také mám ráda levanduli a Provence, a proto mě vaše vyprávění hodně zaujalo, jsou různé zvyky a jak jsem si vyguglila, opravdu mají hodně společných s námi. Náhodou jsem našla váš blog a reagovala na vaše pěkné povídaní, mějte pěkný večer Maryša :O)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobrý večer, Maryšo, děkuji za komentář. Chystám pokračování, protože mám doma pár betlémských figurek, které jsem si z Provence přivezla. Chtěla jsem se o nich dozvědět víc a o nabyté vědomosti jsem se rozhodla podělit. Těší mě, že to zajímá i jiné lidi :).

      Vymazat
  2. Dobré ránko, děkuji za odpověď a těším se na pokračování. Jsem ráda, že tohle bude z vašich poznatků. Já se o zvyky z Provence zajímám a mým snem je tam jet. Ale nevím kdy. Mějte pěkný den Maryša :O)

    OdpovědětVymazat