úterý 16. prosince 2014

13 dezertů

Při pročítání provensálských štědrovečerních zvyků jsem pochopila, kde se vzalo 13 druhů cukroví, které má maminka vždy pekla na Vánoce.
Po večeři se, jak je ve Francii zvykem, podává dezert. Počet sladkostí opět symbolizuje poslední večeři Páně, jíž se zúčastnilo 12 apoštolů a Kristus. Podle tradice si každý stolovník musí uždíbnout ze všech třinácti druhů. Tento zvyk však není moc starý. Tradičně bývalo na štědrovečerním stole třináct kousků chleba, až po první světové válce se chléb nahradil stejným počtem laskomin.
Pochoutky se opět kraj od kraje, město od města a rodinu od rodiny liší. Kdysi si kdosi dal práci a spočítal všechny varianty. Prý je jich pětapadesát.
V základu, který nechybí na téměř žádném stole, jsou Quatre mendiants, čtyři mendíci (mladí žebraví mniši) – směs, která symbolizuje čtyři žebravé mnišské řády. Tvoří ji vlašské a lískové ořechy (augustiniáni), mandle (karmelitáni), rozinky (dominikáni) a sušené fíky (františkáni). 
cc-cuisine.blogspot.com

Jako my máme vánočku, Provensálci pečou gibassier či pompe à l'huile – velký plochý mazanec z kynutého těsta s proříznutými otvory a do těsta zapracovanou kandovanou pomerančovou kůrou a anýzem.
provenceavivre.files.wordpress.com

Všeobecně oblíbený základ se doplňuje do požadovaného počtu dalšími pochoutkami, jako jsou
  • černý a bílý provensálský nugát (z Allauch nebo Saultu)
  • jablka, hrušky, případně švestky (Brignoles)
  • bílé hrozny a plody oskeruše
  • mandarinky, klementinky nebo pomeranče jako symbol blahobytu
  • zelený meloun
  • datle jako jediné exotické ovoce mají připomínat útěk z Egypta
  • kandované ovoce například z Aptu
  • zavařeniny, rosoly nebo džemy z kdoulí, ale i z jiného ovoce
  • bugnes či merveilles neboli oreillettes – v oleji smažené čtverečky kynutého těsta s pomerančovými květy
  • mandlový chlebíček
  • calissons - sušenky ve tvaru oka z Aix-en-Provence
  • cukroví a čokoládové lanýže…
Dezerty se zapíjejí svařeným vínem.
A po dezertu je čas… ne, kdepak, žádné válení u televize. Rodina svorně odchází na půlnoční mši. Při odchodu se nesmí zapomenout spojit rohy horního ubrusu, aby tabuli neposkvrnili duchové.
www.saint-pauldevence.com

2 komentáře:

  1. Dobrý večer Oli, vaše podrobné povídání o zvycích z Provence pozorně pročítám a velmi mě to zajímá. Vždy se těším na pokračování. Byla jsem totiž hlídací a také přípravy na vánoce, tak se k počítači dostávám až v noci. Mám z vašich článků radost, mějte pěkný večer Maryša :O)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Maryšo, jsem moc ráda, že mé psaní někoho baví a zajímá. Snad mě někdy v blízké budoucnosti zase něco napadne. :)

      Vymazat