Jedenáct. Vlastně čtyřicet jedna.

Ačkoli nejsem velkou příznivkyní řetězovek, KlaPi mě decentně vybídla k zapojení se právě do této a zároveň projevila silné pochybnosti, že by její apel padl na úrodnou půdu. Což je samozřejmě výzva (přece neztratím tvář před vlastní dcerou!) Takže…

Napiš o sobě 11 zajímavostí

1. Narodila jsem se za devatero horami a devatero lesy. Počtem těch hor bych si nebyla tak jistá, pokud mezi ně nezařadíme i kopce, ale je to zhruba 1 500 kilometrů daleko.
2. Bojím se lékařů lidských i zvířecích, proto jim sebe a tvory mně blízké svěřuji, až když je opravdu nejhůř. Zatím jsme to všichni přežili.
3. Nesnáším akvária, zejména v ložnici. Může za to zatuchlý vlhký vzduch, zvědavé pohledy rybiček do postele a šplouchání pod lůžkem, když se zapomene při připouštění vody včas zavřít kohout.
4. Jsem milovnice koček. Byla bych líná venčit psa, když je hnusně a jemu se na rozdíl ode mě chce. Kočka vedle dalších výhod respektuje mé soukromí.
5. Vadí mi děti rodičů, kteří nechtějí zákazy omezovat rozvoj osobnosti svého potomka. 
6. Nerada řídím za šera nebo za tmy, protože by mí pasažéři mohli přijít na to, že špatně vidím.
7. Nerada řídím na sněhu a náledí, protože by mí převážení blízcí mohli přijít o život.
8. Bez pomoci přítelkyň Vitany a Maggi se obejdu jen o Vánocích a dovolených, při státních svátcích, vzácných návštěvách, kulatých narozeninách, zásnubách a pohřbech. Ale když mám dost času, síly a vůle, tak umím chutně uvařit i bez éček, zato se spoustou tymiánu.
9. Hodně ponocuju a ráno špatně vstávám. Ať vstanu, kdy vstanu, budím se o deváté.
10. Na tu čarodějnici, co se na mě ráno chmuří ze zrcadla, jsem si zvykla, takže mě už neděsí. Ač je to neuvěřitelné, když se trochu nakašíruje, smí mezi lidi, aniž by působila hromadnou paniku.
11. Někdy strašně kecám.

Odpověz na 11 otázek bloggera, který tě do toho zatáhl.

1. Kdyby měl svět opravdu skončit, jak byste strávili poslední den před jeho koncem?
Asi bych se do něj prospala, nejlépe v objetí s mými nebližšími. Nesnáším loučení.
2. Pokud byste měli možnost se přesunout v čase bez možnosti návratu, udělali byste to? Kam byste se posunuli?
Kdyby to mělo být do dávné historie, asi bych zvolila 16. století, kdy byl relativní klid a jehož výtvarné a užitné umění mám ráda. Ale jen bych tam jukla, bez možnosti návratu bych to nebrala.
3. Ebook nebo papír?
Jednoznačně ta placatá plastová krabička obsahující celou knihovnu obhospodařovanou malými čipernými elektronickými trpaslíčky. Papíru jsem zdědila po mamince, vášnivé čtenářce, a přenáším si z vlastní minulosti tolik, že zabírá polovinu úložných prostor v našem panelákovém minibytě. Někdy mám obavu, aby se naše knihovna nepropadla k sousedům. Bohužel výchova, jíž se mi dostalo, se neshoduje s výchovou pátera Koniáše. 
4. Kontrola internetu – ano, nebo ne?
Ano, pokud obsahuje „nevhodný obsah“, jako je například dětská pornografie, propagace nacismu, rasismu a xenofobie.
5. Eutanázie – ano nebo ne?
Řekla bych, že spíš ano, pokud si ji přeje dotyčný sám a opakovaně.
6. Jaké jsou vaše představy o ideálním domově?
Joj, to by bylo na dlouho. Minimálně na celý příspěvek, a mí čtenáři vědí, že umím být nechutně obšírná. Můj ideální domov by měl být situován do nevelkého domečku na samotě, ovšem se všemi moderními výdobytky. Nejlépe do naší chalupy po velmi nákladné rekonstrukci. V průběhu žití jsem ale zjistila, že ideální domov nespočívá v tom, kde bydlíte, ale s kým bydlíte. Takže ideální domov je komunita lidí, kteří jsou tolerantní, mají se rádi a dokážou si tudíž vyjít vstříc.
7. Jaký je váš nejoblíbenější blog?
To se mění, ale jestli můžu dva, tak stabilně je to zcela neobjektivně a mateřsky blog KlaPi, jež mě do této taškařice zatáhla, a v poslední době se těším na každý příspěvek stárnoucí blogeríny (http://ustarnouciblogeriny.wordpress.com). Skoro vždycky mě rozesměje, někdy jen pobaví, ale nuda to není nikdy.
8. Věříte v astrologii a zodiak? Sedí na vás charakteristiky vašeho znamení?
Na měsíční znamení tak, jak jsou většinou prezentována, nevěřím. Stejné vlastnosti a osud přece nemohou mít všichni lidé, kteří se narodili v rozmezí třiceti dnů a ještě s různými letopočty. Na horoskopech „na míru“ by ale něco mohlo být. Když nic jiného, tak vás přinutí zamyslet se sami nad sebou.
9. Když potřebujete nějaký dobrý nápad, kde a jak čerpáte inspiraci?
Ve vlastním životě a v pozorování cvrkotu kolem. Horší je to se zpracováním.
10. Který jazyk byste chtěli umět a proč?
Moc ráda bych zdokonalila svou angličtinu natolik, abych nezpanikařila a nepostavila se do pozoru pokaždé, když ze sluchátka uslyším: „Hello, I´m…“ Pak bych se hned vrhla na francouzštinu, abych se mohla na stará kolena odstěhovat do nějaké kamenné ruiny v Provence.
11. Jaký je váš oblíbený způsob odreagování se?
Záleží na okolnostech. Na chalupě, když je hezky, nemajíc psa beru na procházku fotoaparát. Doma se většinou uchyluji k internetu. Když nad mou hlavu zabloudí múza, píšu na blog. Pokud má Kalliopé důležitější práci, stavím a zařizuji domečky pro Simíky. A samozřejmě ráda usínám s hlavou vrnící kočky v dlani, ale tyto okamžiky bývají velmi prchavé, neb na spaní v mém životě není moc času, takže usínám okamžitě a spím jak špalek.

Polož 11 otázek dalším 11 bloggerům

Vymyslet paušálně 11 otázek pro dalších 11 bloggerů je těžké. Každého mého oblíbence bych se chtěla zeptat na něco jiného, ale budiž – mých 11 univerzálních otázek

1. Příbuzní, nebo přátelé?
2. Město, nebo venkov?
3. Dům, nebo byt?
4. Zima, nebo léto?
5. Hory, nebo moře?
6. Den, nebo noc?
7. Hudba, nebo výtvarné umění?
8. Červené, nebo bílé?
9. Studium, nebo práce?
10. Práce hlavou, nebo rukama?
11. Propiska a papír, nebo klávesnice?

V závěru bych měla požádat jedenáct bloggerů, aby se zapojili. Já ale nechci nikoho do ničeho nutit. I proto jsem se snažila formulovat otázky tak, aby se s nimi dalo v odpovědích pracovat po libosti. Takže jen navrhuji několika mým pravidelným čtenářům, aby se po libosti zapojili, do čeho chtějí. Mohou odpovědět jen na otázky mně položené, nebo na otázky mnou položené, nebo pouze napsat 11 zajímavostí o sobě, případně položit 11 otázek někomu dalšímu, nebo splnit úplně všechno. Berte to tak, že dobrovolnosti se meze nekladou, a když se vám do ničeho nebude chtít, tak mě klidně ignorujte.

Chtěla bych vyzvat svou tuším tak nějak zhruba vrstevnici blogerínu, jestli by nám na sebe něco nenapráskala. Tajemnou motýlici bych ráda požádala nejen o to, aby mě pustila na svůj blog, ale i o to, aby se mi představila zapojením se do odpovědí na otázky, které ji zaujmou. Chtěla bych pozvat i Amélii , jež má můj obdiv, a Birgit, aby dívky přišly na veselejší myšlenky. A optimistku Báru, jež sice nedostatkem inspirace netrpí, ale třeba ji některá část jedenáctky zaujme. A Věru.

Ráda bych se zasmála nad jedenácti odpověďmi na mé dotazy desperáda Martina, nebo druhého mého čtenáře, dlouhovlasého Matěje.

Ale vyzývám i ostatní mé pravidelné, případně i nepravidelné čtenáře. Jestli zrovna nemáte inspiraci, o čem psát, pište o sobě. A v komentech mi prosím nechte zprávu, ať vím, na co se mohu těšit.