Nemohu se zbavit neodbytného pocitu, že v naší malé republice se každý, kdo má nějakou moc, sílu nebo kapitál, snaží s každým, kdo je nemá, stále více vyje… že se všichni navzájem šidí, což je bohužel přílišný eufemismus pro to, co se tu ve skutečnosti děje.
Na to, že reklama je klamavá v podstatě veškerá, jsme si už zvykli. Ale co už – koupíte si v drogerii něco, co ani zdaleka nefunguje tak, jak vás přesvědčují v reklamě, a za to, že jste se nechali napálit, utratíte do dvou set korun. Je to nepříjemné, ale přežít se to ještě dá. Horší je, když se necháte napálit za několik milionů.
Tuhle jsem brouzdala po pražských developerských projektech. Trendem doby je ekologické bydlení. Na východním kraji Prahy mě zaujal projekt Ecocity Malešice, výjimečný soubor pěti energeticky pasivních bytových domů. Na webu se dále dozvíme, že bydlení v Ecocity Malešice zatíží přírodu 5x méně oproti bydlení v běžné bytové výstavbě. Stavba Ecocity Malešice i její provoz minimálně zatěžuje životní prostředí a šetří fosilní paliva.
Ano, může být pravda, že stavba a její provoz minimálně zatěžují životní prostředí – nejsem odborník, tak to nedovedu posoudit. Ale život v tomto projektu už tak ekologicky šetrný nebude. Tedy mohl by být, ale za cenu velkých obětí nájemníků ve prospěch pohodlí běžného ve velkoměstě 21. století. Možná jde o klidné bydlení v blízkosti centra, ale to místo je z moderního hlediska tolik odtržené od civilizace, jak byste v hlavním městě sotva čekali. Pokud máte rodinu s dětmi, bez minimálně jednoho auta se prostě neobejdete. A pokud nejste sportovec – vášnivý chodec nebo cyklista – fosilní paliva, která ušetříte na vytápění, vyplýtváte při své cestě autem do zaměstnání, při dopravě dětí na zájmové kroužky nebo při prostém bleskovém nákupu zapomenutého mléka.
Pro každé bydlení je důležité dopravní spojení, nejlépe dostupnost MHD. V detailu projektu se dočtete, že je zde dobré dopravní spojení do centra města a do zaměstnání, což je na webu přehledně graficky znázorněno. Rozeberme si toto tvrzení.
1. Metro A – Želivského: 10 min. na Václavské náměstí
Ano, že se ze Želivského dostanete na Václavák za 10 minut, je pravda. Ovšem už se tam nepíše, že na výše zmíněnou stanici metra je to od Ecocity Malešice 2,2 km. Tedy pěšky nebo na kole, při zkratce přes park se možná dvě stovky metrů dají ušetřit.
(Zdroj: mapy.cz)
Můžete se tam ovšem dopravit autobusem ze zastávky Malešická stráň (viz bod č. 3).
2. Tram 1, 9, 16 – Spojovací: 10 minut Flora, 18 minut Hlavní nádraží.
Ano, ze Spojovací skutečně jednou tramvaje. Ovšem po zářijových změnách jen dvě – jednička na Palmovku a devítka na Hlavní nádraží. Na Želivského nebo na Floru se dostanete jen s přestupem. Takže řekněme, že je to 18 minut na Hlavní nádraží, k nimž si ovšem přidejte pěší cestu dlouhou přes kilometr (jinudy není možná) na Spojovací, tedy zhruba dalších 15 minut. Mimochodem tady u konečné tramvaje je druhý nejbližší supermarket.
(Zdroj: mapy.cz)
3. Bus 297 – Malešická stráň
V bezprostřední blízkosti projektu skutečně je zastávka autobusu, který ovšem jezdí (stejně, jako v obci vzdálené 10 km od okraje Prahy, kde jsou byty o několik milionů levnější) dvakrát za hodinu.
(Zdroj: dpp.cz)
Linka 297 je totiž určena především seniorům, takže se s ní přepravíte buď západním směrem okružní jízdou přes vybydlené a skladové prostory a kolejiště na metro Želivského (10 min.) a do nemocnice, nebo na východ přes domov důchodců a nejbližší supermarket (pěšky 700 m) k poliklinice Malešice (plánovaných 7 minut se zpravidla protáhne u domova důchodců), odkud je to na autobusovou zastávku Plaňanská (viz. bod 4) jen nějakých 300 metrů.
(Zdroj: mapy.cz)
4. Bus Plaňanská – tradiční autobusy 133 na Florenc a 188 na Želivského (oba ve špičkách interval 6 minut, jinak 4 spoje za hodinu) doplnila od září náhradou za historickou 155 linka 163 odkudsi z Kotěhůlek na Želivského (ve špičkách interval 10 minut, jinak 2 spoje za hodinu). Jízda na Želivského trvá asi 5 minut. Pokud obyvatelé ze svého Ecocentra ten třičtvrtěkilometr z kopce ekologicky seběhnou po svých a všechny spoje jim budou ideálně navazovat, na Václaváku pod koněm budou bratru za půl hodiny. Nebo si půlhodinu počkají na seniorbus a mohou to zvládnout za 20 minut.
Ekologie něco stojí, takže nejmenší byt o rozloze 56 m2 pořídíte v Ecocity za cenu od 2,9 do 3,8 milionu korun, zatímco stejně velký byt v komplexu, který se staví bezprostředně vedle posledně zmíněné autobusové zastávky, stojí od 2,8 do 3 milionů.
Ty druhé byty sice nemají moderní ekologii přímo v názvu, ale zato jsou propagovány prostřednictvím reklamního sloganu Moderní bydlení v Praze uprostřed zeleně. Jakou zeleň má investor na mysli, když právě jím budovaný komplex zlikvidoval poslední kousek vegetace uprostřed sídliště ze 60. let, mi není jasné. Ale zato architekt vyprojektoval rostlinstvem porostlé střechy (což, vzhledem k tomu že okolní bytové domy mají nejvýše 14 pater, obyvatelstvo okolní zástavby ocení zejména v případě střech nových sedmnáctipatrových věžáků), ve výškových budovách nechal ohavné červeně lemované kaverny přes tři patra, v nichž mají růst stromy (jsem zvědavá, kdo bude pečovat o to, aby přežily), a celý komplex včetně věžáků hodlá nechat porůst zřejmě mimořádně odolnou a dravě do dvaceti pater rostoucí popínavou zelení.
(Zdroj: bytymalesice.cz)
To, že se s námi snaží vyběhnout kdekdo od našeho pana prezidenta až po hokynáře v ulici, je fakt. Spoustu věcí zase až tak neovlivníme – i když při nejlepším vědomí a svědomí vybereme ve volbách toho, o kom jsme přesvědčeni, že krást nebude, ruku do ohně za něj většinou položit nemůžeme. To, kdo bude v sousedním domě prodávat rohlíky a za kolik, také neovlivníme. Ale můžeme si dát pozor aspoň na to, co kupujeme. Staré rčení bych poopravila – nikomu nevěř a prověřuj, prověřuj, prověřuj!
Žádné komentáře:
Okomentovat