čtvrtek 9. února 2012

Proč jsem feministka

KlaPi mi poslala odkaz na článek slečny Velikovské Feminismus je přežitek. Ptala se mě, jako jí nejbližší proslulé feministky, na názor.
Ano, mí milí, jsem feministkou nikoli militantní, spíše feministkou z donucení, již k jejímu světonázoru dovedla životní zkušenost.
Slečna Velikovská hned v úvodu vybízí dámy, aby nechaly muže, ať si běhají s kuší po lese. Proti tomu podle mě žádný muž nic nenamítá a proběhne se docela rád. Bohužel znám spoustu svých mužských vrstevníků (plus minus deset let), kteří radostně vběhnou do lesa, kuši, aby jim nebránila v rozletu, schovají do roští a radostně křepčí po zelených mýtinách. Na ulovení a zneužití sběračky bobulí ze sousedního kmene jim totiž stačí rozumně velký kámen, jichž se v lese povaluje všude dost. Můj již kdysi zmiňovaný bývalý kolega byl typ muže, jenž vběhne do lesa, kuši zapíchne do nejbližšího mechového chomáče, hýžděmi se o ni opře a zbytek dne stráví s tváří vyvrácenou ke slunci.
Klidně bych zalezla do jeskyně, přidávala polena na oheň a muži vrazila do ruky kuši (v tomto historickém období spíš luk). Jenomže on by pravděpodobně nevěděl, co s ním, maximálně by si tak vypíchl oko. Můj bývalý muž by s tím lukem nejspíš běžel za maminkou postěžovat si, že jsem mu dala do ruky zbraň, protože chci, aby si ublížil.
Tak proto jsem feministka.

Žádné komentáře:

Okomentovat