Abbaye de Saint-Roman je v Evropě ojedinělý skalní klášter, podobné jsou prý jen ve východní Kapadocii v Turecku nebo v Egyptě. Vápencový skalní suk plný jeskyní nad soutokem řek Gardon a Rhôny obývali lidé už v pravěku. Možná někdy na konci 5. století jeskyně osídlili poustevníci. Aby se do svých malých skalních cel dostali, šplhali po skalách nebo používali žebříky. Velkou výhodou tohoto způsobu života byla stálá teplota, která se v komůrkách celoročně pohybovala mezi 14-16 °C.
Opatství se poprvé zmiňuje na začátku 11. století. Někdy o dvě stě let později poustevníci přijali pravidla řádu svatého Benedikta a z roztroušených do skály vytesaných kobek se stal regulérní klášter. Do skály vytesali vedle mnišských cel i kapli a hrobky mnichů.
Z horní skalní plošiny, kde jsou hrobky mnichů i obyvatelstva z okolí včtně malých dětí, je krásný výhled do údolí Rhôny až po Avignon. Kdyby bylo lepší počasí, byla by vidět i Mont Ventoux, která ale ten den byla v oparu.
Papež Urban V. tu v polovině 14. století zřídil školu, která měla vzdělávat dorostence
bez ohledu na původ a majetkové poměry. Škola ale fungovala jen 50 let.
Ti poslední na začátku 19. století hrádek zbořili a kámen rozprodali na
stavební materiál. Skála také posloužila jako kamenolom, čímž bylo mnoho památek, stavebních prvků a skalních hrobek zničeno.
Žádné komentáře:
Okomentovat