Česká republika je v mezinárodním srovnání zemí, které přijaly koncept ECDL (European Computer Driving Licence), na 37. místě. Srovnatelného umístění jako ČR dosáhla například Zimbabwe, napsala 4. dubna 2011 Gabriela Bartíková v článku o průzkumu počítačové gramotnosti Čechů na webu
cfoworld.cz.
Skoro celý listopad jsem prožívala strašidelný sen. Odehrával se v Zimbabwe, kde je častým pracovním mechanismem a dopravním prostředkem slon. Je to poměrně složitý organismus, má svá specifika a není-li odborně řízen, může dojít nejen k neštěstí, ba i ke ztrátám na životech. Proto majitelé sloních stájí své zaměstnance každoročně vysílají na pravidelné kurzy řidičů slonů. Kurzy pro vodiče slonů určených pro safari pořádá Zimbabwská asociace provozovatelů slonů pro safari, v originále Zimbabwean Association of Safari Elefants Operators, zkratkou ZASELO.
Ve svém snu jsem byla malou domorodou zaměstnankyní výše zmíněného sdružení sídlícího v Harare a každoročně jsem byla před hlavní turistickou sezónou pověřována rozesláním pozvánek na kurzy, evidencí přihlášek a plateb a vystavením dvou dokumentů pro každého frekventanta – řidičského průkazu na slona a potvrzení o pravidelném proškolení. Protože však populace vycvičených slonů afrických v zemi roste, zájem o kurzy vzrůstá, a jedna drobná černoška už agendu nestíhá. Vedení asociace se tedy rozhodlo, že ji zjednoduší a pro příště se frekventanti budou přihlašovat elektronicky. Vytvořilo (nejen proto) portál www.zaselo.com, kam sloní operátoři po zalogování napřed zasejou zanesou své řidiče. Data se z prvního portálu exportují do portálu druhého, zjednodušeně nazvaného e-shop (zkratka pro termín elefant-shop), kde si majitelé stájí po naprosto identickém zalogování vyberou z nabídky kurzů, naklikají řidiče, kteří mají kurz absolvovat, a potvrdí objednávku. Jednoduché a účinné. Nicméně malá černoška, vědouc, s jakými Zulukafry pracuje, vytvořila pro jistotu ještě blbuvzdorný sedmistránkový obrázkový manuál.
Tento manuál spolu s přihlašovacími údaji byl rozeslán mezi majitele stájí. Předpokládalo se, že tím záležitost kurzů pro malou černošku skončí, a byl jí přidělen další úkol. Původní bohulibá myšlenka se však evidentně minula účinkem. V následujícím měsíci, kdy série kurzů probíhala, malá černoška místo toho, aby osm hodin denně pracovala na dalším projektu, odpovídala deset hodin denně na spousty telefonických a mailových dotazů, jak že se na školení mají Zuluové přihlásit. Pomineme-li telefonáty negramotných majitelů stájí typu počítač ve firmě nemám a všechny ty internety bych nejraději zrušil, hovory s o něco gramotnějšími Zulukafry probíhaly následovně:
- Brej den, sem se chtěl zeptat, jak mám svý lidi přihlásit na to školení. Mně to nějak nejde.
- Vyplnil jste údaje svých zaměstnanců na portálu?
- Jo, už jsem v tom e-shopu.
- Fajn, přihlásil jste se?
- Jo.
- Dobře, takže tam vidíte nabídku školení.
- Jo.
- Dobře. Tak klikněte na to, kam chcete své lidi poslat.
- Ale to moje tam není.
- Vidíte devět školení?
- Ne, jen čtyři.
- Tak zarolujte po stránce dolů.
- A jó! Už ho vidím!
- Klikněte na ně.
- Mám.
- Co vidíte?
- No to školení.
- A vidíte tam zelený nápis VYBERTE FIRMU?
- Nevidím.
- Aha. A vidíte vpravo nahoře v zeleném obdélníku své jméno?
- Kde vpravo nahoře?
- No úplně nahoře na obrazovce vpravo. Zarolujte zase zpátky nahoru.
- Nahoře vidím MŮJ ÚČET, KOŠÍK, PŘIHLÁSIT SE.
- To ale znamená, že nejste přihlášený.
- Vážně?
- Ne. Klikněte na PŘIHLÁSIT SE.
- Jo. Teď tu mám nějaký dva obdélníčky pod sebou.
- Správně, tak do prvního vyplňte jméno a do druhého heslo, které jste od nás dostal mailem. Mimochodem, četl jste manuál, který v mailu také byl?
- Nooooo, četl.
Evidentně kecá. Chvíle udachmaného funění.
- Mám.
- Bezva, tak klikněte na tlačítko PŘIHLÁSIT SE, nebo to jen odentrujte.
- Cože?
- Klikněte na to zelené tlačítko dole.
- Hotovo.
- Vidíte vpravo nahoře své jméno?
- Vidím.
- Bezva. Vidíte nabídku všech školení?
- Vidím.
- Tak znova vyberte to, kam chcete jet.
- Já tam nepojedu, já tam chci poslat svý chlapy.
- Dobře, stejně na ten kurz klikněte.
- Ale on tu není, zase jsou jen ty čtyři.
- Zarolujte dolů, pamatujete?
- A jo vlastně… Tak už jsem tam.
- A už vidíte zelený nápis VYBERTE FIRMU?
- Vidím.
- Tak na něj klikněte – rozbalí se vám roletka s názvem vaší firmy a pod ní jména vašich zaměstnanců.
- Firmu tu mám, ale zaměstnance ne.
- A vyplnil jste je předtím do portálu?
- Kam že?
- Vždyť jste říkal, že jste je do portálu vyplnil! No nic, tak si otevřete nové okno, najděte si stránku www.zaselo.com. Na ni se přihlásíte úplně stejně jako do e-shopu. Máte?
O něco delší funění.
- Mám.
- Vidíte zelený název své firmy?
- Jo.
- Tak klikněte na ten název, zarolujte dolů a klikněte na PŘIDAT ZAMĚSTNANCE. Nejlepší by bylo, kdybyste se řídil podle manuálu. Podle něj vyplníte údaje o zaměstnancích, pak je v e-shopu označíte a kliknete na K POKLADNĚ. Dál už je to stejné jako v každém e-shopu. Nakupoval jste někdy přes elektronický obchod?
- No jasně!
- Kdyby se vám cokoli nedařilo, zase zavolejte.
Po hodině se ozve týž zoufalec plačtivým/vzteklým (podle nátury) tónem.
- Tak jsem v tom sloním obchodě, ale ty svý chlapy tu pořád nevidím!
- A vyplnil jste jejich údaje na portálu ZASELO?
- Jo.
- Podle manuálu všechny povinné, tedy označené hvězdičkou? Jméno, příjmení, datum narození, umístění chýše?
- Já nevím, kde bydlí.
- Vy nevíte, kde vaši zaměstnanci bydlí? Ale to budete muset zjistit! Adresa musí být v řidičáku uvedená. V manuálu to přece je! Četl jste ho?
- No… čet. Tak já to zjistím.
- Dobře. Kdyby něco, tak zase zavolejte.
To, že přihlásit se na školení je ve skutečnosti jednoduché, uznali milí Zulukafři bohužel až na samotných kurzech, kde si nejdříve vylili zlost na lektorech. Ti jim pak násilím vnutili manuál v prezentaci. Řidiči slonů jsou totiž správní muži, frajeři, kteří se nikdy nemusí ptát na cestu nebo číst návody k použití.
Třetina podobných telefonátů skončila tím, že si malá černoška, nyní s lehkým třesem v rukou a nepatrným tikem v levém oku, nechala potřebné údaje nadiktovat, vyplnila je a firmu na školení přihlásila sama.
Tato činnost ji připravila o celý měsíc života. Po časově i mentálně nadnormativní šichtě se doma už jen na pár hodin vyčerpaně zhroutila a po exhumaci pracovala po nocích na dalším přiděleném úkolu. Takže chudinka neměla čas ani sílu napsat cokoli na svůj blog.
