Drahý neustále nostalgicky vzpomínal na koupání v řece Gardon pod
slavným akvaduk-tem Pont-du-Gard. Koupali jsme se tam v roce 2009 při
zájezdu s Čedokem i o dva roky později při indivindy cestě s KlaPi.
Zahrnula jsem tedy most Pont-du-Gard i do letošního itineráře. Nakonec bylo
všechno jinak, ale o tom později.
Hodně jsem se těšila na vesničku Castillon-du-Gard.
Poprvé se její jméno zmiňuje v listinách r. 1207 jako Castillo, což znamená opevněné místo, ale zřejmě tu byla už v době galsko-římské.
Ve 13. století patřila biskupům z Uzés, kteří tu měli i své letní sídlo.
Hradby chránící město nechal na začátku 17. století rozebrat vévoda z Rohanu – rozebírání historických kamenných staveb byl asi jeho koníček. Naštěstí po 100 letech je městská rada nechala opravit.
Dnes na
katastru obce žije přes 1600 lidí, ale od poloviny 19. století počet obyvatel
neustále klesal, až v 60. letech minulého století hrozil středověkému
jádru města zánik. Pár podobných milovníků středověkých kamenů jako jsem já
naštěstí přemluvilo jistého hoteliéra, aby staré domy v historickém středu
koupil.
Dnes tvoří 18 historických domů luxusní hotelový komplex
s 34 pokoji, restaurací, wellness a vyhřívaným bazénem na hradbách.
Budovy jsou pospojované můstky a chodbami a nepoznáte, kde končí hotel a začíná
normální dům.
Žádné komentáře:
Okomentovat