Pár kilometrů západněji od mostu svatého Michala se přes řeku Ouvèze konečně klene skutečný dva tisíce let starý římský most. Přežil bombardování Němci za druhé světové války, v roce 1992 se přes jeho zábradlí převalila obrovská povodeň, která stála život 47 lidí a podle značky na sousedním domě sahala voda asi dva metry nad mostovku. Most všechno ustál a auta po něm jezdí dodnes.
Antické město leželo na pravém rovinatém břehu řeky Ouvèze. Po pádu Římské říše kraj trpěl nájezdy Burgundů, Ostrogótů a Franků, bezpečnosti obyvatel nepomáhaly ani potyčky mezi provensálskými hrabaty a církví, kteří vedli spory o zdejší pozemky.
A tak, když ve 12. století postavila hrabata z Toulouse na skále na opačné straně řeky hrad, obyvatelé se stáhli pod jeho ochranu, založili u něj město a opevnili je hradbami.
Do města se vchází opevněnou branou ze 14. století s hodinami a zvonicí.
Starý Vaison se rozvíjel a prosperoval až do poloviny 18. století, kdy jej obyvatelé postupně začali opouštět a stěhovat se zpátky do nížny, do místa, kde dříve leželo město antické. Proto je tu spousta krásných gotických, renesančních a barokních domů.
A také spousta prampouchů, což jsou takové ty kamenné rozpěrné oblouky mezi domy.
Obyvatelé Vaison oplývají smyslem pro humor. Cedulka u levandule, asi jediné ve městečku, tam byla už před dvanácti lety. Pro nefranštináře cedulka praví: Masožravé levandule Nedotýkat se!!! (pokud nejste včela) Díky
A v nové části města mě pobavilo jméno obchodu s lokálními produkty kousek od římského mostu.
Žádné komentáře:
Okomentovat