Stará moudrá Makovice: Propršené úterý

V úterý od rána pršelo. Ideální počasí pro návštěvu galerie některého z místních umělců nebo třeba muzea špuntů a vývrtek či muzea lanýžů. Ale v těchto institucích se dá předpokládat zvýšený výskyt turistů, jimž se vyhýbám, takže nic takového v mých notách nebylo. Vyrazili jsme tedy k Rhôně.

Před čtyřmi lety jsem v Arles koupila základ pro betlém. Časem jsem svým svatouškům slíbila, že jim pořídím chybějící tři krále. Jenomže na našich předloňských toulkách krajem jsme nepotkali ani jeden obchod, kde by prodávali stejný typ santons. Všude mají pestře malované, ale mně se nejvíc líbí surový keramický polotovar. Bylo tedy třeba zajet do obchůdku se suvenýry u arelatské arény, odkud naše crèche pochází.

Pokud nechcete jet po dálnici, a to jsme nechtěli, nejkratší cesta do Arles vede podél Alpiček, promiňte, les Alpilles. Prozkoumání vápencového pohoří plného vinic a olivovníků jsem měla v plánu jindy, a tak jsme jen projeli silnicemi lemovanými i v dešti půvabnými platanovými alejemi, které prý nechal vysadit Napoleon Bonaparte, aby v horku poskytovaly stín jeho mašírujícím jednotkám.

V Arles jsme chvíli kroužili po přeplněném parkovišti u Rhôny za městskými hradbami a čekali, až se uvolní nějaké místečko. Téměř všechny espézetky byly místní a fakt netuším, co tam všichni Provensálci v deštivém úterním dopolední hledali, protože hned za Jezdeckou branou francouzštinu slyšet nebylo.

Ulici za renesanční branou lemují domy z předminulého století, je v nich spousta bister a obchůdků se suvenýry, ale nikdo si jich nevšímá, protože pohledy všech strhne dům s fontánou a kulatou mozaikou.

Je jedno, jestli mozaikový dům minete vlevo nebo vpravo, v každém případě dojdete ke dva tisíce let staré antické aréně, jež v raném středověku sloužila jako pevnost a útočiště pro místní obyvatele. Z té doby pochází hranatá věž, pozorovatelna, zda se neblíží nepřátelské saracénské nebo jiné loupeživé vojsko.

Kolem amfiteátru to žije. Neměli jsme nejmenší chuť prodírat se davy turistů, a tak jsme jen v osvědčeném butiku dokoupili tři krále a sedláka s velikánskou ošatkou na rameni. Nepomalovaného vemblouda a slona bohužel neměli, takže máme úkol pro příští cestu do Provence.

Ještě jsme se stihli pokochat modernizovanými a pro turisty atraktivními domečky pro betlémy za výlohou a spustil se liják, který nás zahnal do sousedního bistra na kávu.

Když liják zeslábl a káva byla dopita, vrátili jsme se k Rhôně. Kotvily tu dvě švýcarské výletní lodě s luxusními restauracemi v podpalubí a bazény na horní palubě.